Za využití léčivých minerálních pramenů vděčí lázně Luhačovice rodu Serényiovců. Ti jejich vlastnili od třicátých let 17. století až do roku 1945.

Hrabě Ondrej dal upravit pramen, který vyvěrá na povrch a hlasitě přitom bublat - z toho odvodil jeho název Bublava. Později v 18. století ho však přejmenovali podle dalšího člena serenyiovského rodu Amanda na Amandku.

Proslulé léčivé prameny

Původně Hlavní pramen v roce 1860 přejmenovali na Vincentka podle hraběte Vincenta. O pramenech se postupně dostával pověst do stále širšího okolí, za léčením sem lidé cestovali i několik dní. Najednou však chyběly ubytovací kapacity, hostince i léčebné ubytovny.

Nové léčebné a ubytovací budovy

A tak se ke konci 18. století lázně Luhačovice rozrostly o hostinec s pokoji pro hosty, přicházeli sem lékaři, kteří na blahodárnou Luhačovická vodu a její účinky nedali dopustit. V tomto období postavili Zámeček, Vincencův dům, Venkovský dům či kapli sv. Alžběty.

Dnes se v Luhačovicích nachází mnohem více léčebných a ubytovacích budov, které poskytují relaxační, wellness, lázeňské a další pobyty. Stačí si vybrat a zarezervovat si ubytování.

Spokojeni návštěvníci lázní Luhačovice

O sto let později se v lázních Luhačovice podle statistik léčilo až 1700 hostů. Jejich spokojenost se službami však z roku na rok klesala, až si Serényiovců uvědomili, že může pomoci jen změna lázní na akciovou společnost.

V roce 1902 se vybudováním nové železniční tratě začala nová etapa. Do lázní Luhačovice začali chodit vlaky přímo z Prahy, Brna a Olomouce. Předsedou akciové společnosti byl Otto Serenyi, ředitelem lázní Luhačovice František Veselý a správcem Slovák Cyril Holubi. Tito tři muži se zasloužili o kvalitu nejen léčebných služeb, ale i dalších podpůrných programů a společenského života.

Znak Luhačovic

Luhačovice měly v poli pečeti, datované rokem 1691 košatý strom (údajně jabloň) mezi krojidlem a radlicí. Když byly v roce 1936 povýšeny na město, nechaly si pořídit medaili s uvedenými symboly vloženými do štítu, čímž toto pečetní znamení dostalo charakter znaku.

Když v roce 1994 požádaly Luhačovice o udělení praporu, doporučil Moravský zemský archiv autorovi návrhu panu Pavlů ze Zlína upravit i znak, tak aby odpovídal heraldickým pravidlům. K udělení symbolů Luhačovic v dnešní podobě došlo Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 2. září 1994.